Obchodní válka USA–Čína – její průběh a co můžeme dál čekat
Po návratu Donalda Trumpa do úřadu v lednu 2025 došlo k bezprecedentní eskalaci napětí mezi USA a Čínou, kdy americká cla na čínské zboží dosáhla až 145 %, zatímco Čína odpověděla vlastními cly ve výši 125 %.
Přestože dočasná dohoda z května 2025 napětí částečně zmírnila, nejistota kolem obchodních vztahů mezi dvěma největšími ekonomikami světa zůstává obrovská a ovlivňuje globální dění i české investory.
Staré napětí v novém balení
Celní válka mezi USA a Čínou není nový příběh. Poprvé se naplno rozhořela v roce 2018, kdy tehdejší prezident Donald Trump zavedl cla na stovky miliard dolarů čínského zboží. Čína tehdy reagovala vlastními protiopatřeními a vztahy mezi dvěma největšími ekonomikami světa se výrazně ochladily.
Od té doby se situace několikrát uklidnila, ale jádro problému zůstalo nezměněné. Spojené státy obviňují Čínu z neférových obchodních praktik, státních subvencí a technologické špionáže. Čína naopak tvrdí, že USA se snaží brzdit její rozvoj a udržet si globální dominanci.
Tentokrát však Trump využil mimořádné pravomoci a zavedl cla, jaká jsme viděli poprvé od Velké hospodářské krize. Začalo to v únoru 2025 desetiprocentními "fentanylovými cly" na čínské zboží, pokračovalo navýšením na 30 % v březnu a vyvrcholilo v dubnu cly až 145 %.
Čína reagovala nejen zrcadlovými cly, ale také strategickými omezeními exportu vzácných zemin – kritických materiálů pro obranu, čipy, baterie i energetiku. V dubnu 2025 Čína zcela zastavila export vzácných zemin všem zemím, což vyvolalo paniku na trzích technologií, automobilů a obranného průmyslu.
Dočasná ženevská dohoda z 12. května 2025 sice cla snížila (USA na 30-55 %, Čína na 10 %), ale platí pouze 90 dní.
Světová ekonomika směřuje ke zpomalení
Současná eskalace se soustředí především na technologický sektor. Americká vláda cílí na čínské polovodiče a elektroniku, zatímco Čína využívá svou dominanci ve vzácných zeminách jako zbraň.
NVIDIA absorbovala ztrátu 5,5 miliardy dolarů kvůli exportním omezením vůči Číně, AMD čelí ztrátám až 800 milionů dolarů. Naopak čínské technologické akcie paradoxně posílily – Alibaba vzrostla od ledna o 20 %, zatímco americké tech akcie klesaly.
Evropa čelí složitým dopadům
Evropské firmy se dostávají do komplikované situace. Na jedné straně čelí zvýšené konkurenci přesměrovaných čínských exportů, na druhou stranu mohou těžit z nižších cen některých produktů. Evropská centrální banka odhaduje, že přesměrované čínské exporty by mohly snížit inflaci v eurozóně až o 0,15 procentního bodu v roce 2026.
Čínské přímé investice do Evropy vzrostly v roce 2024 o 47 % na 10 miliard eur, přičemž 83 % směřovalo do projektů souvisejících s elektromobily. Maďarsko se stalo hlavním cílem s 3,1 miliardami eur čínských investic.
Česká republika je ve složité situaci
Mezi evropskými ekonomikami je ta česká obzvlášť ohrožena. Analýza Konfederace dánského průmyslu řadí ČR mezi nejzranitelnější evropské ekonomiky s potenciálními ztrátami HDP až 4 % – mezi nejvyšší v Evropě.
Tato zranitelnost pramení z hluboké integrace české ekonomiky do německých a evropských automobilových dodavatelských řetězců. V automobilovém průmyslu pracuje 500 000 lidí a přibližně 50 % výroby tvoří autodíly pro západní výrobce automobilů.
Finanční trhy v extrémní volatilitě
Finanční trhy zažívají extrémní turbulence. Hang Seng Index klesl o více než 20 % do bear marketu, zatímco čínský jüan dosáhl rekordních minim na 7,43 za dolar před stabilizací na 7,38 po ženevské dohodě.
Zlato se stalo jasným vítězem, vzrostlo o 26-41 % na rekordní výše nad 3 500 dolarů za unci. JPMorgan zvýšila cíl na 4 000 dolarů za unci do druhého čtvrtletí 2026. BlackRock doporučuje alokace do zlata v rozmezí 5-15 % během zvýšené nejistoty.
Co to znamená pro investory?
Pro investory znamená taková situace především nejistotu. Trhy jsou citlivé na mezinárodní konflikty, a jakmile dojde k podobné eskalaci, často následuje zvýšená volatilita. Akcie technologických firem mohou reagovat prudkým poklesem, zatímco některé komodity (např. zlato) naopak rostou jako bezpečný přístav.
V takových chvílích se vyplácí diverzifikace. Investoři by neměli sázet vše na jeden sektor nebo region, ale rozložit svá aktiva napříč různými oblastmi. Právě v tomto kontextu mohou být zajímavé lokální investice – tedy projekty, které nejsou závislé na vývoji globální politiky nebo dovozních vztazích.
Jakou roli může hrát Finte?
Investiční platforma Finte se zaměřuje na podporu malých a středních podniků, které často působí výhradně v rámci domácí ekonomiky. To znamená, že jejich výkonnost není přímo ohrožena tím, co se děje mezi USA a Čínou. Když investujete přes Finte, dáváte své prostředky firmám, které vyrábějí, poskytují služby nebo budují projekty u nás – ať už jde o gastronomii, zdravotnictví nebo reality.
Zejména v časech globální nejistoty se ukazuje hodnota investic, které mají pevné kořeny, konkrétní přínos a nejsou vystaveny geopolitickým turbulencím. Pro dlouhodobě smýšlející investory to může být způsob, jak kombinovat stabilitu s potenciálem růstu.
Výhled do budoucna
S expirací dočasné dohody kolem 12. srpna 2025 se svět ocitá na kritickém rozcestí. Je velmi pravděpodobné, že napětí mezi USA a Čínou jen tak nezmizí. Obě ekonomiky soupeří o vliv, inovace i přístup ke zdrojům. Ať už půjde o cla, technologické zákazy nebo omezení investic, tato rivalita bude utvářet ekonomické prostředí ještě řadu let.
Pro dlouhodobě smýšlející investory to však neznamená, že musí čekat se založenýma rukama. Právě teď je vhodná chvíle podívat se na své portfolio a zamyslet se, zda je dostatečně odolné vůči podobným otřesům. Diverzifikace napříč kontinenty a sektory, lokální projekty nezávislé na globálních dodavatelských řetězcích, defenzivní aktiva jako zlato a zdravá míra trpělivosti – to jsou klíče k tomu, jak zůstat v klidu i v době, kdy se velmoci přetlačují o moc a ekonomický svět zažívá nejhlubší otřesy za desítky let.
