Evropská centrální banka (ECB) je klíčovou institucí odpovědnou za měnovou politiku eurozóny. Jejím hlavním cílem je udržovat cenovou stabilitu a tím podporovat hospodářský růst a zaměstnanost. ECB stanovuje úrokové sazby, provádí operace na volném trhu, dohlíží na bankovní sektor a spravuje devizové rezervy eurozóny. V rámci svého mandátu se také zaměřuje na zajištění stability finančního systému a regulaci inflace.

ECB hraje klíčovou roli v rámci Evropského systému centrálních bank, kde spolupracuje s národními centrálními bankami členských států. Přestože je nezávislá na politických vlivech, její rozhodnutí mají dalekosáhlé ekonomické dopady a ovlivňují jak podniky, tak jednotlivce. V době krizí by měla být hlavním aktérem při stabilizaci finančních trhů a poskytování likvidity bankovnímu sektoru.

Potlačení inflace na úkor ekonomiky?

Letošní rok by měl pro tuto instituci být rokem výzev. Po období vysoké inflace v eurozóně se instituci podařilo dostat cenový růst pod kontrolu, avšak za cenu značného zpomalení ekonomiky. Otázkou nyní zůstává, jak se ECB vypořádá s očekáváním trhu a jaké kroky podnikne ve snaze podpořit hospodářský růst, aniž by znovu rozproudila inflační tlaky.

Během posledních let ECB agresivně zvyšovala úrokové sazby, aby zkrotila inflaci, která se v některých zemích eurozóny vyšplhala až ke dvouciferným hodnotám. Tento krok měl očekávaný efekt a inflace začala klesat.  Jako vedlejší efekt však došlo došlo ke zpomalení hospodářského růstu a oslabení poptávky po komerčních úvěrech. To přimělo mnoho analytiků spekulovat, kdy ECB začne sazby opět snižovat, aby uvadající ekonomiku povzbudila k opětovnému růstu.

Další vývoj sazeb

Dalším klíčovým faktorem je stav bankovního sektoru. Vyšší sazby sice znamenají vyšší výnosy z úroků pro banky, ale zároveň ztěžují situaci dlužníkům, což může snadno vést k vyššímu počtu nesplácených úvěrů a tím i ohrožení stability bankovního sektoru. ECB proto pečlivě monitoruje finanční stabilitu a zvažuje, jak balancovat mezi cenovou stabilitou a hospodářskou dynamikou.

Vzhledem k nejistotám ohledně globálního ekonomického vývoje, geopolitických rizik a energetických cen se nyní banka nachází v nelehké pozici. Pokud by hospodářské zpomalení pokračovalo, mohla by začít uvolňovat měnovou politiku, například snížením sazeb nebo změnou programu kvantitativního uvolňování. Na druhou stranu, pokud by inflace zůstala vytrvalejší, než se očekává, ECB by mohla zůstat v přísnějším režimu déle, než trhy doufají.

V roce 2025 tak zůstává Evropská centrální banka pod drobnohledem ekonomů i investorů. Její rozhodnutí ovlivní nejen měnovou politiku eurozóny, ale následně i globální finanční trhy a hospodářský vývoj v Evropě.